Žádost o úvěr je nejzazším momentem, kdy podnikatel musí mít zpracován krizový plán pro alternativní financování. Ten ukazuje, že firma je schopna zvládnout provoz i v podmínkách omezených finančních zdrojů. Krizový plán je nástrojem pro překlenutí nejistoty, stabilizuje cash flow a udržuje růstový potenciál podniku.

Úvěr pro rozvoj podnikání

Získat podnikatelský úvěr je důležitým milníkem v rozjezdu podnikání nebo při expanzi a rozvoji firmy. Banky ovšem stále upravují kritéria a úvěrové standardy, za kterých lze půjčku získat. Proto se může stát, že začínající i zkušený podnikatel neprojde přes přísné posouzení bonity a jeho žádost o úvěr bude zamítnuta. Ostřílený manažer se ovšem nesmí zaleknout ani takové situace a musí mít připraven alternativní zdroj financování. Protože zamítnutí úvěru nesmí ohrozit realizaci projektu, který má vidinu vysoké ziskovosti. Jak překlenout období bez podpory banky? Existuje několik alternativ.

Důvod zamítnutí úvěru

Před hledáním alternativních zdrojů financování musí mít podnikatel odpověď na otázku, proč mu byl úvěr zamítnut. Banka sice konkrétní důvody neuvede, ale při osobní konzultaci je možné odhalit alespoň základní rysy, ve kterých žádost o úvěr selhala. Nejčastěji se jedná o nízkou bonitu, krátkou historii podnikání, nedostatečná aktiva v podniku nebo chyby v podnikatelském plánu. Pokud je problémem krátká historie podnikání, je třeba překlenout období například nebankovním úvěrem a žádost podat později. Současně je třeba posilovat důvěryhodnost firmy příznivými ukazateli v účetnictví a stabilním cash flow. Lepší ukazatele přinese rovněž zlepšení interních procesů a hledání úspor v provozu podniku.

Alternativní formy financování

Alternativní formy financování se nachází všude mimo tradiční bankovní sektor. Do povědomí se dostávají nejrůznější crowdfundingové platformy, ty umožňují získat peněžní prostředky přímo od veřejnosti a drobných investorů. Výměnou dostávají podíl na zisku, produkty nebo jinou formu protihodnoty.

Další variantou jsou nejrůznější formy půjček, je možné obrátit se na blízké osoby nebo nebankovní finanční instituce. Zajímavou variantou je vstup externího investora. Kapitál od externího investora je ovšem vykoupen jeho podílem na firmě. Zpravidla to znamená i jeho zapojení do řízení podniku a ztrátu určité míry suverenity. Kromě kapitálu přináší externí investor do podniku také kontakty, zkušenosti či technologie, což může být pro začínající podnik výhodné.

Interní opatření v podniku

Jestliže se podniku nepodaří úvěr získat nebo získá půjčku v menší míře, přichází na řadu realizace interních úsporných opatření. Je třeba zaměřit se na cash-flow a převést podnik do režimu pečlivé kontroly nákladů. Dočasně se omezují všechny investice, které nepřináší okamžitý výnos. S dodavateli je možné jednat o prodloužení splatnosti faktur, s odběrateli naopak vyjednat kratší lhůty splatnosti výměnou například za drobnou slevu. Při rychlé potřebě hotovosti lze přistoupit k prodeji pohledávek nebo k odprodeji aktiv. Částečně se omezují výdaje na zaměstnance snížením bonusů a odměn s příslibem kompenzace v budoucnu.

Spolupráce jako podnikatelská strategie

Změna podnikatelské strategie může být cestou, jak se vyhnout úvěru a současně získat peníze na rozvoj nebo důležitý projekt. Sloučení podniku s jiným na horizontální nebo vertikální linii, nabízí strategickou výhodu oběma. Společné podnikání rozkládá riziko, snižuje náklady na provoz, zvyšuje konkurenceschopnost a přináší lepší marketingovou pozici.

V menším měřítku pomáhá i sdílení kanceláří, skladovacích prostor, společný pronájem technologií nebo sdílení know-how. Tím dochází ke snížení fixních nákladů a podnik posílí stabilitu.

Vytyčení priorit

V krizovém plánu musím mít podnik definováno, jak bude reagovat na výpadek financování. Plán vytyčuje priority, které musejí být zachovány, určuje, které aktivity mohou být dočasně pozastaveny a které omezeny.

Zachovává se pouze jádro podnikání, při delším výpadku příjmů je možné přistoupit také k restrukturalizaci. Před dalším pokusem o úvěr je třeba budovat bonitu, včas hradit závazky, zaměřit se na zvýšení tržeb a udržení stabilního cash flow.

Plán na krizový scénář není jen složkou, která je uložena hluboko v zásuvce. Jedná se o strategickou součást řízení podniku a měla by být vytvořena vždy, a to mnohem dříve, než podnikatel požádá o úvěr.